Dobrá zpráva pro ty, které už po dvou neúspěších omrzelo hledání Havlova nástupce: parlament cítí rostoucí podrážděnost publika, takže příští pátek se velmi pravděpodobně dozvíme jméno nového prezidenta. Vládní strany mají kandidáta, mají důvod, mají odhodlání a mají většinu. Odhodlání je tak silné, že kdyby snad kandidát Jan Sokol neprošel, část lidovců a unionistů je připravena svými hlasy dostat do čela státu Václava Klause – je to prý „menší zlo“ než mít i po třetím pokusu prázdný Hrad.
Strach z prázdnoty
Při poslechu podobných úvah o „menším a větším zlu“ se zdá, že dlouhodobý pobyt v malostranských palácích kalí i jinak normálním lidem zdravý rozum. Jaképak je to „zlo“, pátrat delší dobu po vhodné hlavě státu? Taková situace se v demokraciích čas od času přihodí a česká ústava na ni pamatovala: prezidentské pravomoci si dočasně rozdělili premiér a předseda sněmovny.
Kus pravdy jistě politici mají. Háček je totiž v tom, jak dlouho trvá „dočasnost“. Kdyby mohli občané rychle – řekněme do podzimu – zvolit prezidenta v přímé volbě, bylo by to snesitelné. Jenže i když přímou volbu dnes požaduje kdekdo, podzimní termín se bohužel zdá příliš optimistický (omezit imunitu zákonodárců také požaduje kdekdo, a parlament se na tom neshodl dodnes). K zavedení přímé volby se musí změnit ústava, což při současném…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
