Tragédie raketoplánu Columbia a smrt sedmi astronautů na jeho palubě odhalila nejen slabosti kosmické techniky a lidského pronikání do vesmíru vůbec, ale též jiné, na první pohled nezřejmé věci. První izraelský kosmonaut Ilan Ramon nedokončil svou premiéru v kosmu, ale právě jeho smrt dovolila říci o jeho životě mnohem více, než bylo dosud známo. Ono nové nabízí aktuální pohled na současné politické dění.
Už před startem Columbie bylo známo, že Ramon (narozen 20. června 1954) patřil v roce 1980 k nejmladším členům první izraelské letky vyzbrojené stíhacími bombardéry F-16. Ale až v den startu raketoplánu, 16. ledna, sdělil „vysoký státní úředník“ v Jeruzalémě, že tehdejší kapitán Ramon byl 17. června 1981 jedním z osmi pilotů, kteří zničili Saddámův jaderný reaktor Osirak u Bagdádu. V té době bránila zveřejnění identity pilotů vojenská cenzura. Až v roce 1987 byly publikovány části deníku, který si během akce vedl „kapitán R.“: „Zde, přímo přede mnou, stojí stěna a uvnitř, není možno se mýlit, kopule stříbřící se ve večerním slunci. Je 17.35. Sedm G. Přecházím do letu na zádech – teď je řada na mně, na letounu a naváděcím přístroji. Přímo z objektu se ozývá hustá střelba a naváděč pomalu zaměřuje cíl. Jen žádnou hloupost. Nepatrné doladění – a je to. Teď! Dvě pumy se uvolňují. Řítíme se na západ s divokým veselím a pocitem úlevy. Vedoucí hlásí rádiem: …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu