
S blížící se novou válkou v Iráku se můžou leckomu vybavit bezmála třináct let staré televizní obrazy ozářeného nočního nebe nad Bagdádem, hlas zpravodaje Petera Arnetta a písmena CNN v rohu obrazovky. Logo americké televize patří k operaci Pouštní bouře z roku 1991 stejně neodmyslitelně jako třeba podsaditá postava generála Normana Schwarzkopfa. Ten je však nyní v důchodu a ani hvězdné chvíle CNN se už nemusí opakovat.


Stanice, která předbíhá události
CNN byla před dvanácti lety po několik válečných týdnů jediným světovým médiem přinášejícím snímky přímo z Bagdádu. Ostatním stanicím zbyla jen závistivá tvrzení, že Arnett půjčuje Iráčanům svůj satelitní telefon a že jeho exkluzivní zprávy stejně podléhají irácké cenzuře. Z CNN, kterou její zakladatel Ted Turner původně založil jako kabelovou zpravodajskou síť pro americké publikum, se s konečnou platností stal celosvětový fenomén. Živě vysílané záběry na tanky rolující v červnu 1989 pekingským náměstím Tchien-an-men, na bombardovaný Bagdád o dva roky později nebo opět o dva roky později na obležený parlament v Moskvě psaly novou kapitolu žurnalistické historie. Zrodil se pojem “efekt CNN”, označující stav, kdy média informačně předbíhají a suplují diplomatické a jiné zdroje a přímo ovlivňují rozhodování politiků, či jim dokonce diktují agendu.
Prominentní role americké stanice však poté zeslábla. Objevila se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu