
Začalo to zdánlivě banálním vloupáním do kanceláří Demokratické strany a skončilo rezignací amerického prezidenta Richarda Nixona. Jedinou v dějinách USA. Případ dostal jméno podle místa, kde před téměř jednatřiceti lety začal: komplexu budov Watergate v centru Washingtonu. Jeho okolnosti se staly námětem stovek knih, studií, univerzitních skript i hollywoodského velkofilmu. Až teď se ale na české pulty dostala i základní “doporučená literatura” celého případu: kniha Všichni prezidentovi muži, v níž kauzu popsali její protagonisté, novináři deníku The Washington Post Bob Woodward a Carl Bernstein.


Šoupali jsme podrážky
Watergate (viz rámeček) nepotkal osud klasického skandálu, který slavně odstartuje na titulní straně a po pár týdnech skončí notickou zastrčenou uvnitř novin. Aféra se táhla dva roky a jen Bernstein s Woodwardem o ní napsali desítky reportáží. Při poměrech, jaké dnes panují v médiích, nelze neobdivovat vedení Postu za to, že dovolilo oběma reportérům pracovat na případu tak dlouho. Zvlášť když zpočátku vypadal jako těžko uvěřitelná historka: “Představa, že by za vloupáním mohla být Republikánská strana, připadala všem nanejvýš nepravděpodobná,” vzpomínají Woodward s Bernsteinem.
Republikánský prezident Nixon, který tehdy usiloval o znovuzvolení, totiž zdánlivě neměl k politickému gangsterismu důvod. V červnu 1972 vedl nad svým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu