Tři plus pět plus osm
Francouzský ministr školství Luc Ferry pootevřel jednu z Pandořiných skříněk domácí politiky – reformu školského systému. Vysoké školy by měly pokročit, jak říká, „v procesu modernizace“. Záměr ale naráží na tuhý odpor studentů. Barikády ze židlí a stolů u vchodu do univerzitních budov, před nimiž skanduje hlouček mladých lidí s transparenty v rukou. Takový je v posledních týdnech obrázek některých francouzských měst. Reforma sleduje dva cíle – harmonizovat studijní plány a diplomy s evropskými praktikami a svěřit vysokým školám vyšší míru nezávislosti na centrální administrativě.
Francouzský ministr školství Luc Ferry pootevřel jednu z Pandořiných skříněk domácí politiky – reformu školského systému. Vysoké školy by měly pokročit, jak říká, „v procesu modernizace“. Záměr ale naráží na tuhý odpor studentů.
Začalo to v Bologni
Barikády ze židlí a stolů u vchodu do univerzitních budov, před nimiž skanduje hlouček mladých lidí s transparenty v rukou. Takový je v posledních týdnech obrázek některých francouzských měst. Reforma sleduje dva cíle – harmonizovat studijní plány a diplomy s evropskými praktikami a svěřit vysokým školám vyšší míru nezávislosti na centrální administrativě. V prvním případě se jedná o sbližování na evropské úrovni, které započala dohoda 29 ministrů školství celého kontinentu, sjednaná v Bologni v červnu 1999. Tehdy padlo rozhodnutí vytvořit společný „prostor vzdělanosti“, aby se dosáhlo větší mezinárodní mobility studentů a mohlo se konkurovat americkému systému. Proto vznikl jednotný kreditní systém a třístupňová škála vysokoškolských diplomů – bakalářský po třech letech studia, magisterský po pěti letech a doktorandský po osmi letech.
Reformu – dost zlehka – zahájil v roce 2000 tehdejší ministr Claude Allegre a významněji v ní pokročil jeho nástupce Jack Lang. Dvacet univerzit z celkem devadesáti přešlo na studia organizovaná podle modelu 3+5+8. Současný šéf rezortu, Luc…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu