S nenávistí se žít nedá

Rámeček

PETER DEMETZ patří k posledním, kteří mohou ještě z vlastní zkušenosti reflektovat kulturní atmosféru mnohonárodnostní předválečné Prahy. Narodil se tu roku 1922 v rodině s německými, italskými, českými a židovskými kořeny. Za války byl totálně nasazen a posléze vězněn v táboře pro tzv. židovské míšence, od roku 1945 studoval religionistiku, germanistiku a bohemistiku na FF UK. V roce 1949 emigroval do Západního Německa a USA, kde působil na Yalské univerzitě, od roku 1962 jako řádný profesor germanistiky. Zabývá se hlavně dějinami německé literatury 19. a 20. století se zvláštním zřetelem k pražskému prostředí. Patří k propagátorům české kultury v německém a americkém prostředí, připravil mj. antologii německých překladů české moderní lyriky. V češtině vyšel jeho obsáhlý esej Praha černá a zlatá. Výjevy z jednoho evropského města (1998) a nedávno kniha 1909: Aeroplány nad Bresciou (2003).

Konec rámečku

Zabýval jste se jako jeden z prvních literárních historiků hned po 2. světové válce Franzem Kafkou. Co vás k němu přivedlo?

Dostal jsem se k němu přes letce. Když se po válce vraceli moji známí z Anglie, kde sloužili jako vojáci a letci, ptali se, jestli ho znám. To je světový autor, říkali.

Takže Kafku Praha objevila anglickým prostřednictvím?

Hrstka lidí o něm věděla, ale vlna obdivu přišla opravdu z Londýna. Kafku překládal už před válkou…