Americký občan Vladimír Kabeš (85) patří mezi nejznámější české exulanty. Kromě práce v Mezinárodní komisi právníků byl i předsedou světového sdružení nevládních organizací při Spojených národech v Ženevě a zakladatelem mnoha krajanských společností.
Čím to, že po roce 1989 nový stát neuměl využít pomoci exulantů?
To je ožehavá otázka. My jsme vlastně všichni měli nasednout do letadel a 25. listopadu jsme tu měli být. To udělal jenom pan Baťa. Kdybychom byli skutečně chtěli, prostě spálit ten most americký a přejít na rodný most, kamenný most pražský. Ne každý měl finanční či rodinné možnosti to udělat. Čili já to vlastně tak moc nevyčítám. My jsme měli energičtěji, důrazněji říkat: jsme zde.
Ono je ale nejisté, jestli by vás tu k něčemu vůbec pustili.
Je mnoho lidí, kteří říkají: vlastně vás měli pozvat, abyste přišli, a ne abyste se vy vnucovali. Taky pravda. Já to nechci komentovat. My jsme nemohli každý měsíc jezdit do Prahy, a vy jste nemohli zase s námi komunikovat, ještě nebyly e-maily, nic takového, no tak prostě to byly smolné situace, že jsme nedokázali to, co jsme mohli. Částečně naší vinou, snad jsme se měli víc cpát, částečně pražskou vinou, poněvadž v některých politických kruzích exulanti, kterým se tady s oblibou říká emigranti, nebyli žádoucí element do té nové doby.
Sledujete českou politiku?
Jako restituenti, řekněme si upřímně, jsme…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu