Komisaři a Bůh v Římě

Ironicky v palácích, jež nechal v Římě postavit fašistický diktátor Benito Mussolini, začala o víkendu rozhodující bitva o příští podobu Evropy bez hranic a válečných konfliktů. Politici ze stávajících i budoucích zemí Unie se tam pustili do dolaďování evropské ústavy. „Mezivládní konference“ pod taktovkou Itálie coby nynějšího předsedy klubu poběží následující tři měsíce. Na jejím konci by měli Evropané dostat definitivní podobu základního dokumentu Unie. Jednotlivé státy prohlašují, že na 90 % textu ústavy by už teď podepsaly. Spory o zbylá procenta však existují, a protože debata právě začala, jednotlivé vlády se tváří neústupně. Italové nevylučují ani to, že dokument může skončit v koši.

Dej sem moc

Hlavní spor se vede o to, jaké zastoupení, a tedy jakou moc získají jednotlivé státy v unijních institucích. Tato otázka dělí země na dvě „znepřátelené“ skupiny – velké a malé státy. Menší země – hlavně Rakousko, Finsko, kandidátské státy v čele s Českem a Maďarskem – nesouhlasí s návrhem ústavy, který ruší dosavadní půlroční střídání států v čele EU a zřizuje post stálého předsedy, tedy jakéhosi evropského prezidenta, který by mohl Unii vést až pět let. Podobně menší země odmítají snížení počtu členů Evropské komise z dvaceti na patnáct. U prezidenta se obávají, že si tu budou podávat ruce zástupci velkých zemí, a v případě složení…