


Blížící se výročí teroristického útoku na Bali (12. října) a nedávné rozsudky nad hlavními osnovateli tohoto masakru (dvakrát smrt, jednou doživotí) znovu rozvířily diskuse o míře radikalizace islámu v Indonésii, největší muslimské zemi světa. Někteří pozorovatelé zdůrazňují zjevný nárůst militantních nálad, jiní naopak poukazují na stále převládající duch umírněnosti a tolerance.
Tisk a pesantreny
Masakr dvou stovek bezstarostných turistů v balijském letovisku Kuta před rokem s brutální názorností prokázal, o čem se spekulovalo již dříve – jihovýchodní Asie, a zejména Indonésie, se staly významnou operační základnou pro nadnárodní sítě islámského teroru. Atentát potvrdil akceschopnost regionální teroristické organizace Džamá Islamíja, volně přidružené k Al Kajdě, a otevřel „druhou frontu“ války proti terorismu. Blížící se první výročí útoku vyvolává obavy z případných dalších ataků.
Řada pozorovatelů v této souvislosti poukazuje na růst extremistických nálad a islamistické rétoriky mezi početným muslimským obyvatelstvem v Indonésii (asi 90 % z celkových zhruba 220 milionů obyvatel). Během procesů s atentátníky z Kuty projevovala většina obžalovaných nesmiřitelnost, až dosud krajně nezvyklou u obvykle vstřícných a tolerantních Indonésanů. Amrozi bin Nurhasím vešel pro svou demonstrativní lhostejnost k utrpení obětí atentátu i jejich pozůstalých ve známost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu