


Srpnová návštěva venezuelského prezidenta Huga Cháveze v Paraguayi, Uruguayi a Argentině potvrdila, že se tento politik těší v latinskoamerickém regionu oblibě. Stejně jako před časem Fidela Castra vítaly nyní v Buenos Aires i Cháveze desítky tisíc příznivců. Odpůrci se neobjevili prakticky žádní. Několikadenní program praskal ve švech: Chávez přednášel na univerzitách, setkával se s vládními představiteli, získal velký prostor v médiích – státní televize přenášela jeho čtyřhodinovou tiskovku. Nicméně ve stejnou dobu doma opozice Chávezovi připravila masovou demonstraci na podporu referenda, jež by mělo rozhodnout o jeho setrvání v prezidentské funkci. Část Venezuelců ho zkrátka vidí v dost jiném světle než lidé v sousedství.
Metalová kapela
V posledních letech zažívá několik zemí Latinské Ameriky otřesy, které by se daly stručně charakterizovat jako krize zaběhlého demokratického systému. Její příčinou jsou ekonomické problémy – a důsledkem prohlubující se sociální nerovnost. Ve Venezuele a v Brazílii to dospělo tak daleko, že političtí outsideři porazili vládnoucí oligarchie. Řeč je o bývalém parašutistovi Chávezovi a odborovém předákovi Ignáciu Lulovi da Silva. Oba mají hodně společného: levicovou orientaci, populismus a kritiku světových institucí, jako jsou Mezinárodní měnový fond či Světová banka. Dále je pojí přátelství s Castrem. Ale je tu i rozdíl. Dnes už…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu