Je to už téměř každoroční rituál, že se do nejcennějších koutů Šumavy vydají muži s motorovými pilami a mladí aktivisté vyrazí jim v tom bránit. Tentokrát se má kácet nedaleko pramene Vltavy. Boj o to, jestli mají být první zóny, tedy nejvzácnější části parku, skutečně bez zásahu lidí, ale tentokrát míří do rozhodující fáze. Na ministerstvu vzniká plán, jak má park fungovat.
U pramene Vltavy
Spor o zásahy v šumavských prvních zónách se vleče už několik let. Na jedné straně stojí Správa národního parku, která říká, že i v nejcennějších zónách musí zasáhnout, pokud se tam příliš rozmnoží požírač stromů – kůrovec. Správa tvrdí, že když nic neudělá, celý les bude za chvíli suchý. „Můžeme se jen těžko smířit s tím, že v tak atraktivní oblasti, jakou je pramen Vltavy, budou ještě po několik generací chodit lidé do zcela uschlého lesa,“ řekl Lidovým novinám ředitel SNPŠ Zdeněk Žlábek. Oprávněně pak argumentuje tím, že zejména ve velkých vedrech se kůrovec rozmnožuje neuvěřitelnou rychlostí. Na druhé straně stojí především zástupci neziskové organizace Hnutí Duha, kteří namítají, že první zóny musí být bez zásahu, protože zde má podle původního záměru vzniknout ekosystém bez lidské pomoci, tak jako je tomu na bavorské straně Šumavy. Navíc vykácením vznikají holiny, kde nové stromy kvůli přímému slunci, větru a okusu nerostou. Kůrovec podle nich do přírody patří.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu