Vladimír Špidla se dnes vrací z týdenní cesty po USA. K čemu tato túra posloužila? Přinesla tak přelomové závěry, že je bylo nutné osobně konzultovat s prezidentem Bushem? Nikoli, věcná agenda byla převážně úřednická, týkala se hlavně účasti českých firem při obnově Iráku. Ale pokud prezident jediné supervelmoci protáhne osobní setkání z plánovaných třiceti minut skoro na hodinu, zdaleka to není totéž, jako když tak učiní třeba hlava Turkmenistánu. Symbolika návštěvy je důležitější, než se většina lidí domnívá, a mířila spíše do Prahy.
Zemanovo ochlazení
Pravda, Špidlu Bush nepřijal na svém ranči v Texasu – této pocty se dostalo například Vladimíru Putinovi, Ťiang Ce-minovi a brzy čeká na Silvia Berlusconiho. Dalo by se říci, že na zmíněný ranč se dostane představitel země, která má miliardu obyvatel či jaderné zbraně, nejlépe obojí, nebo alespoň předsedá Evropské unii. Takové ambice český premiér mít nemůže.
Bush prostě ocenil Špidlu za to, že v těžké době – před útokem na Saddámův Irák a během války – hájil spojenecké svazky s USA bez ohledu na své názorové přesvědčení i na to, co říkal a do jaké míry tyto svazky relativizoval „amerikanofil“ Václav Klaus v roli prezidenta. Špidlova návštěva znamená, že po čtyřech letech ochlazení za Zemanovy éry se vztahy vracejí na předchozí úroveň.
Jistě, i Miloš Zeman se za Ameriku důsledně postavil po 11. září 2001. Takový postoj Washington potěšil, ale přehlušily ho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu