


Levicová německá vláda pod taktovkou kancléře Gerharda Schrödera schválila minulý týden snížení daní z příjmu. Pokud nebude proti parlament, zůstane Němcům podle propočtu ministra financí Hanse Eichla v peněženkách o 22 miliard eur víc. Nejvyšší daň z příjmu klesne ze 48,5 na 42 %, nejnižší z 19,9 na 15 %. To znamená, že člověk s platem dvacet tisíc eur ročně ušetří 407 eur. Socialista Schröder nesnižuje daně proto, že by se náhle převtělil v liberála. Nehoní tím ani předvolební body a popularitu, protože druhou stranou poklesu daní jsou škrty sociálních dávek a dotací. Kancléř snižuje daně, protože pochopil, že pokud to neudělá, jeho země nemá příliš šancí vybřednout z ekonomické z krize.
Ami go up
Chování Němců vystihuje hlubší trend. V Evropě končí časy zvyšování přímých daní a starý kontinent se naopak posunuje do éry jejich poklesu. Už několik let nezvýšila žádná ze zemí EU daň z příjmů firem ani zaměstnanců. „Země s nižšími přímými daněmi rychleji bohatnou,“ říká ekonom Jan Švejnar z Michiganské univerzity v USA. „Těží z větší aktivity a kreativnosti lidí, lépe se tam daří podnikání. Když podnikatel i zaměstnanec vidí, že velkou část vydělaných peněz stejně zaplatí státu, je jeho motivace nižší.“ Větší aktivita a chuť do podnikání, které by měly vynahradit nejistotu dostatečných příjmů na sociální dávky; přesně to si od daňových škrtů slibuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu