Skloňte hlavu, řediteli
Sedm finalistů vybraných radními pro souboj o křeslo generálního ředitele České televize potvrdilo zvláštní věc: šanci řídit zdejší veřejnoprávní médium dostávají už léta s pravidelností jen lidé, kteří místo energie a nápadů nabízejí jen ospalost a nudný průměr. Na první pohled připomínala volba finalistů minulou středu na Kavčích horách spíš abiturientský večírek.
Sedm finalistů vybraných radními pro souboj o křeslo generálního ředitele České televize potvrdilo zvláštní věc: šanci řídit zdejší veřejnoprávní médium dostávají už léta s pravidelností jen lidé, kteří místo energie a nápadů nabízejí jen ospalost a nudný průměr.
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Na první pohled připomínala volba finalistů minulou středu na Kavčích horách spíš abiturientský večírek. „Horálku, vstaň, když vidíš ženskou. To je mi ale úroveň,“ halasí už ve dveřích na svého kolegu Milana Horálka radní ČT Helena Fibingerová. Vzápětí už na přivítanou rozdává polibky ostatním delegátům. Uvolněný začátek zasedání rady pokračuje i po oficiálním zahájení schůze. „Otevírám diskusi nad tím, co chceme sdělit světu, národu, koncesionářům,“ vyzývá vzletně předseda rady Jan Mrzena třináctihlavé osazenstvo k rozpravě nad jmény dvaceti sedmi přihlášených kandidátů na ředitele. Jeho apel ale nepadá na úrodnou půdu a nastává hrobové ticho. Rozpačité mlčení po chvíli roztíná až nedávno nově zvolený radní Petr Uhl. „Je zbytečné hovořit o jednotlivých kandidátech. Každý jsme si volbu jistě dobře uvážili a já chci jen sám za sebe zdůraznit, že mě nikdo při výběru neovlivňoval,“ říká. „A kdyby snad ano, tak prohlašuji, že tomu tlaku odoláme,“ doplňuje ho s hranou zarputilostí kolegyně Zdena Hůlová. „Jako třetí mušketýr se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu