Nesnesitelná lehkost kritiky

Je tři měsíce po konci války v Iráku. Dodnes se nenašly zbraně hromadného ničení a obecně rozšířený názor zní, že se Bushova a Blairova administrativa blamovala. Vždyť právě tyto zbraně a neschopnost inspektorů OSN je najít byly důvodem, proč jít do války proti Saddámu Husajnovi. Navíc právě 1. července odešel do důchodu Hans Blix (75), Švéd, který poslední tři roky řídil zbrojní inspekce OSN v Iráku. Blix nyní zastává názor, že válečná akce víceméně nic nevyřešila, neboť nepředložila světu důkaz v podobě odhalených zbraní, které by, jak se říkalo, v rukou teroristů napáchaly větší škody, než způsobil útok na USA 11. září 2001.

Ano, na první pohled se ukazuje, že spojenečtí vojáci neuspěli o nic více než inspektoři OSN. Co z toho ale vyvodit? K této otázce se 29. června na názorových stránkách listu The Washington Post vyjádřil Blixův rodák a předchůdce ve funkci Rolf Ekeus. Tedy muž, jenž není americkým politikem, který by se teď potřeboval obhajovat za účelovou argumentaci, ale bývalý šéf zbrojních inspektorů OSN v Iráku z let 1991 až 1997 a dnes ředitel Stockholmského ústavu pro výzkum míru. Proto působí jeho argumentace, založená na osobních zkušenostech z Iráku, nezaujatě a věrohodně – a přitom ve prospěch akce spojenců.

Cílem byl Írán

Ekeus vychází ze čtyř hlavních „sloupů“ iráckého programu zbraní hromadného ničení – chemických, biologických,…