Tak vášnivou debatu, jaká v pondělí 30. června bouřila dolní sněmovnou, Británie nezažila od březnové rozpravy o účasti na irácké válce. „Pokud se nechopíme iniciativy,“ hřímal labouristický poslanec Gerald Kaufman, „podobnou příležitost hned tak mít nebudeme.“
„V sázce je důvěryhodnost vlády,“ doplnil jej bývalý ministr sportu Tony Banks. Ale zatímco v březnu kabinet Tonyho Blaira prosadil svou, tentokrát musel ustoupit. Řeč se nevedla o válečném tažení, ale o zákazu honu na lišky.
Kyselé hrozny pro šéfa
Pro zákaz štvanic hlasovalo 362 poslanců, z nichž 62 patřilo ke členům vládní administrativy, z toho sedm bylo z premiérova kabinetu. Proti zvedlo ruku 154 poslanců. Zákon tedy hladce prošel.
Úplný zákaz štvanic je součástí rozsáhlejšího zákona, který má regulovat lov savců ve volné přírodě. Britové však hon na lišky chápou jako sport, a to sport povýtce aristokratický. Není tedy divu, že si „třídní boj“ proti této kruté zábavě vzali noví labouristé za heslo už při nástupu k moci roku 1997. Ale místo toho, aby zákon prosadil okamžitě po nástupu k moci, Blair váhal a zdržoval, přestože také v tomto kroku shledával „konec“ staré Británie a začátek „nové“. Nechtěl si proti sobě hned zkraje poštvat ty, kteří jeho labouristy sice volili, ale nijak nadšeně.
Zákon prošel, lépe řečeno neprošel, už…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu