Pokud si Londýňané vyšli první červnovou sobotu k Temži, mohli vidět loď s obřím billboardem „Další zpoždění. Dalších dvacet miliard liber uplavalo po řece“. I tak se snažilo zvrátit očekávané rozhodnutí vlády o vyhlášení referenda ke vstupu země do Evropské měnové unie proevropské sdružení Britain in Europe. Marně. Minulé pondělí oznámil ministr financí Gordon Brown, že referendum zatím nebude. Británie tak chce dál využívat výjimku na zavedení eura, kterou si v roce 1992 spolu s Dánskem vyjednala v Maastrichtské smlouvě. Naděje jeho příznivců ale nepohasla úplně – Brownovo hodnocení připravenosti Británie na vstup bylo až překvapivě optimistické a ministr slíbil, že své rozhodnutí znovu zváží příští rok na jaře. Propagátor eura premiér Tony Blair řekl, že referendum o euru by se mohlo odehrát ještě před příštími volbami, tedy před rokem 2007.
Jsme příliš jiní
Zbytek Evropské unie verdikt nepřekvapil. Německý kancléř Gerhard Schröder v něm vidí „jasný proevropský signál“ a francouzský prezident Jacques Chirac prohlásil: „Byli bychom rádi, kdyby se Británie k euru připojila, ale pochopitelně ji k tomu nehodláme nutit.“
Odmítavý postoj britských vlád ke vstupu do eurozóny se změnil v říjnu 1997, kdy Gordon Brown (již jako ministr financí) poprvé připustil, že euro je v zájmu jeho země. Ale pouze tehdy, když Británie kromě maastrichtských kritérií, povinných pro všechny žadatele o vstup, „jasně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
