Návrat Němců na Hanou

Když Erik Jan Hanussen předpověděl požár Říšského sněmu v roce 1933, mohl si chvíli myslet, že na něj budoucí generace budou vzpomínat jako na velkého astrologa a jasnovidce. Věštec, jehož představy ovlivňovaly nejvyšší nacistické kruhy, ovšem záhy zemřel pod rukama hrdlořezů z SA (snad kvůli svému židovskému původu) a jeho osud se stal spíše kuriozitou oné temné kapitoly dějin. Nedávno se ovšem znovu a překvapivě dostal na světlo světa: coby prostějovský rodák a autor satirických básní a kupletů se pod svým pravým jménem Hermann Steinschneider objevil ve Slovníku německých spisovatelů z Moravy. V následujících letech se zřejmě dočkáme více podobných překvapení. Olomoučtí germanisté se totiž za pomoci hostujícího německého akademika Jörga Krappmanna pustili do důkladného pátrání po zapomenutých moravských německých literátech a hlásí, že literární mapu Moravy bude třeba z gruntu přepsat.

V Kafkově stínu

Že intelektuální elita Moravy v 19. století hovořila a psala spíše německy, se obecně ví, ačkoli přesná evidence autorů dosud neexistuje. Na rozdíl od pražské německé literatury, korunované jmény Franze Kafky či Maxe Broda, je však moravská německá literatura prakticky neznámým termínem. „Když se v šedesátých letech pokusila česká inteligence o rehabilitaci umění, literatury a vystižení autonomie literárního tvůrce, tak použila jako ideál dílo Franze Kafky,“…