Rozumí Václav Klaus Evropské unii? Český ministr zahraničí si myslí, že ne, svá slova však nepodložil přesvědčivými argumenty. Z projevů a textů, které prezident na téma evropské integrace přednesl či napsal, si takový jednoznačný názor udělat nelze, a to hlavně proto, že jsou velmi obecné. Ale i z několika konkrétností v jeho statích plyne, že by si Klaus potřeboval doplnit leckteré euroznalosti.
Já ji nepotřebuji
Začněme příkladem, jenž se také stal předmětem roztržky v Athénách. Podle Václava Klause je diskuse o tom, zda má mít Unie prezidenta, anebo se jednotlivé země mají v čele klubu střídat tak jako dosud, mystifikace. Ve skutečnosti „jde o celkový budoucí tvar EU“. Jak prezident řekl, „v této kauze se hluboce odlišují zastánci mezivládního a komunitárního charakteru EU“. Na vysvětlenou: mezivládní spolupráce je ta, kterou realizují vlády národních států, komunitární znamená organizovaná přes společné instituce, například Evropskou komisi nebo štrasburský parlament.
Jenže Klaus nemá pravdu. Dělicí čára tu vede zcela jinudy, prochází mezi velkými státy na jedné straně a menšími zeměmi na straně druhé. Mezi zastánce evropského prezidenta, který má být podle dosavadních úvah Konventu volen šéfy států a vlád Unie, patří velké země, tedy Francie, Německo, Španělsko, Itálie a Británie. Zatímco ale Francie a Británie jsou tradičními stoupenci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
