Jak dál po Saddámovi

Preventivní válka má své zákonitosti. Nejde jen o to zatlačit útočníka tam, odkud vyšel, ale o vznik nové bezpečnostní reality. V takové pozici jsou teď spojenci v Iráku. Země je de facto dobyta (osvobozena), režim Saddáma Husajna de facto neexistuje, obnova státu – a podíly na ní – je věcí politické dohody. Ale jak dál strategicky? Nejsme v roce 1991, aby bylo možné z Iráku vycouvat a spokojit se s embargem OSN. Situace je jiná. Řekne-li se v preventivní válce A, je bezpodmínečně nutné dodat B.

Vznikla zneškodněním Saddáma nová bezpečnostní realita? Jsou americko-britští spojenci považováni na místě samém za nestranné osvoboditele? Amerika nečeká na takové otázky a sama postupuje ve dvou směrech. Jednak ve směru bezpečnosti vůči Sýrii – ta se jeví pro svou pomoc Saddámovi i teroristům jako další cíl v pořadí. Ale také vůči Svaté zemi. Když už Amerika zbavila Blízký východ hrozby Saddáma (stačí vzpomenout na jeho scudy odpalované v roce 1991 na tehdy neutrální Izrael), potřebuje ukázat, že hodlá uklidnit napětí v celém regionu. Takže hlavní agenda ministra zahraničí Colina Powella při jeho cestě na Blízký východ se bude zřejmě odehrávat na trase mezi Damaškem a Jeruzalémem.

A jako po celý dosavadní měsíc války, i nyní přináší svůj svérázný příspěvek i Česko. Polní nemocnice sice s pomocí boží už do Iráku vyrazila, zprvu vykázaná Iráčanka Salia Khalaf už byla vpuštěna do…