Když píše rozvážný, konzervativní a především výtečně informovaný britský týdeník The Economist o fenoménu tak moderním a módním, jako je internet, dal by se čekat především odstup a skepse. V jeho zvláštní příloze tvořené sedmi články se souhrnným názvem Digitální dilemata však převládá především očekávání velkých změn.
Jen velmi povrchní člověk si může myslet, že propadem technologických akcií a splasknutím internetové bubliny něco skončilo. Ve skutečnosti se jen opakuje schéma typické pro špičkové technologie i v minulosti: napřed krátký extrémní boom, pak hluboký pád, skandály a vyčištění trhu, teprve pak druhá vlna investic, tentokrát již dlouhodobých a dobře umístěných. Bylo tomu tak s železnicí i se spalovacími motory.
Není příliš podstatné, zda se společnost v důsledku nástupu moderních technologií zásadněji promění za dvacet, třicet či čtyřicet let. Jisté je, že k tomu dojde. Internet má potenciál změnit svět proto, že mění jeden z jeho hlavních aspektů – způsob mezilidské komunikace. Technologie, které zasáhly hluboko právě do něj, od knihtisku až k telegrafu, vždy pohnuly světem. Ve kterých oblastech se dá čekat proměna vyvolaná internetem? Economist si všímá hlavně tří: soukromí a ochrany osobních údajů, autorského práva, a konečně bezprostředních politických důsledků nových technologií.
Změna rovnováhy
Zkuste na svém počítači vypnout oložku &“…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu