Všechny sportovní ankety je třeba brát s rezervou. Nerozhodují v nich dosažený čas nebo góly. Sportovci se oblečou do svátečního a čekají, koho z nich ti druzí vyberou. Rozhodují sympatie ke kandidátům i jejich sportovnímu odvětví. Nemá tedy smysl z anket dělat vědu a vlastně by ani nemusely existovat. Přesto se ale čas od času objeví jedinec, který najednou takovým anketám dává smysl. Nabízejí totiž šanci, jak mu dát najevo obdiv za to, co dokázal. V letošním roce to byl brankář Dominik Hašek.
Tento muž je opravdu mimořádnou sportovní osobností. Začátkem devadesátých let odjel do Ameriky, prosadil se a pět let zůstal nejlepším. Nutno dodat v konkurenci, o níž si čeští brankáři mohou leda tak vyprávět v šatně. Proto také Američané rádi své šampiony oceňují a těžko si představit, že by člověka Haškova formátu v čase ukončení velkolepé kariéry cena pro nejlepšího minula.
V Česku se ale ceny nedočkal. Při vyhlašování nejlepšího hokejisty dali experti přednost Jágrovi a novináři, kteří předtím stvořili “českého boha”, se pak Haškovi vysmívali, že svou porážku neunesl. Druhá možnost ocenit brankáře přišla koncem prosince při udílení cen nejlepšímu sportovci roku. Tam zbylo na Haška páté místo.
O nic vlastně nejde. Hašek skončil s hraním, bude vychovávat děti a užívat si vydělaných peněz. Jde jen o to, že do sportovní penze odchází muž, který byl opravdu nejlepší, a Češi už nebudou mít lepší možnost, aby mu to dali najevo.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu