Ledvina pro sestru

Hrdinský čin, kterým lze zachránit život, dnes umožňuje ve stále větší míře medicína. Dát někomu vlastní ledvinu lze také v ostravské fakultní nemocnici. „Velmi úspěšně se letos rozbíhají příbuzenské transplantace. Příbuzní včetně manžela nebo manželky darují svou ledvinu. Už jsme jich provedli sedm a v celé republice jich proběhlo kolem padesáti,“ popisuje novou šanci pro desítky těžce nemocných šéf ostravského trans-plantačního centra Jiří Samlík.

V šedesátých letech zjistili lékaři u jednoho z osmi sourozenců Ondráčkových z Opavy vzácnou nefrokalcinózu a celá rodina musela jít na testy. Marie měla štěstí. Výsledky byly u ní negativní, na rozdíl od sestry Anny, která je o pět let mladší. O nefrokalcinóze se tehdy vědělo málo, ale ani dnes nelze léčit chorobu, kdy se v ledvinách usazují neodstranitelné kameny, které postupně likvidují životně nutné funkce ledvin.

Ještě než se zákeřná choroba vůbec stihla projevit, už ji tehdy osmnáctiletá Anička pocítila. Lékaři jí sdělili diagnózu, když měla jít jako soustružnice pracovat k prvním automatům, které se v místní továrně zaváděly. „O místo jsem přišla. Musela jsem na lehčí práci, i když jsem se cítila úplně zdravá,“ popisuje komplikace dnes třiapadesátiletá žena.

Obě sestry Ondráčkovy se postupně vdaly a měly děti. Annu chtěli lékaři poslat na potrat, ona se nedala a porodila syna. „První příznaky nemoci přišly tři roky poté, počátkem sedmdesátých let. Byla období, kdy jsem…