0:00
0:00
16. 9. 20025 minut

Špioni proti státu

O existenci a práci vojenské rozvědky věděl ještě přede dvěma měsíci málokdo. Vždyť země vstoupila do NATO, většina důležitých zemí patří mezi spojence, tak jaké vojenské informace vyzvídat? Kolik má Čína vojáků? Kolik tanků má Bělorusko? Mezi experty byla vojenská rozvědka posmívána. Říkalo se, že většina jejích špionů jezdí za hranice, aby tam opisovali novinové články a pod šifrou je posílali nadřízeným do Prahy. Až případ Srba ukázal nebezpečnou tvář vojenské rozvědky. Její pracovníci porušovali pravidla i zákony, vyzvídali na území Česka o zdejších občanech, až se nakonec zapletli do plánované vraždy novinářky. Policie prošetřuje jejich možný podíl na vývozu zbraní do rizikových zemí. Špioni navíc většinou sloužili už komunistickému režimu.

Tvrdíkovi rezervisté

↓ INZERCE

Na jaře 1990 zjistili nezkušení členové parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu, že jedinou totalitní tajnou službou nebyla StB. Objevili existenci Zpravodajské služby generálního štábu (dnešní vojenské rozvědky), která úzce spolupracovala se sovětskou GRU, tamní vojenskou rozvědkou. Zděšení členové komise tehdy vypátrali, že poradci z GRU v české vojenské rozvědce stále pracují. Sověti odešli v květnu 1990 po Havlově intervenci u Gorbačova. O rok později byl schválen lustrační zákon, který se ale vojenské rozvědce vyhnul. Také zákon o zpřístupnění svazků StB se na vojenskou rozvědku nevztahoval. Dnes se ukazuje, že vojenští špioni v nezměněné totalitní sestavě a se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články