0:00
0:00
Zahraničí16. 9. 20025 minut

Jörg Zajda

Astronaut

Jörg Haider je opět tu, a přesto je od svého politického cíle - stát se rakouským kancléřem - vzdálen víc než kdy dříve. Zní to paradoxně, ale je tomu tak. V týdny trvajícím zápase o šéfovství ve Straně svobodných (FPÖ) ji dovedl na pokraj krachu. Jeho zmatené taktické obraty, protiřečící si výroky, celé politické vystupování, to vše vyvolalo jakýsi národní konsenzus: s tímto mužem už prostě nelze spravovat stát. „Jörg Klička“ či doslovněji „Jörg Zajda“ (Jörg Hasi) říkali mu političtí protivníci v narážce na jeho logiku postrádající kličkující kurz. Nejvýrazněji tento posun ilustrují průzkumy. Kdyby byly teď volby, hlasovalo by pro Jörga Haidera 16 % všech Rakušanů. Pro připomenutí: v roce 1999, při posledních parlamentních volbách, získala FPÖ 27 % hlasů.

Jako v roce 1986

↓ INZERCE

Vinu za to, co se stalo, může Haider připisovat jen sám sobě. Události, které otřásly Svobodnými a tím i Rakouskem, lze srovnávat s rokem 1986. Tehdy, na sjezdu FPÖ v Innsbrucku, chystal Haider puč proti liberálnímu šéfovi strany Norbertu Stegerovi. Svobodní byli už od roku 1983 ve vládní koalici se sociálními demokraty kancléře Freda Sinowatze a Steger byl pokládán za rozumného a vlády schopného. Jenže Haider týden po týdnu zvyšoval dávky svých provokací, až věci dospěly do finálního boje o moc, z něhož vzešel jako vítěz právě zářící Haider. Sinowa- tzův nástupce Franz Vranitzky nepřijal změnu na špici svého koaličního partnera, ukončil spolupráci a šel do nových voleb.…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články