Na kulturu příliš místa v čerstvém programovém prohlášení vlády nezbylo. Tři sta padesát slov (téměř shodně jako před čtyřmi lety) skutečně nepojímá veškeré starosti českého kulturního prostředí. Přesto jde paradoxně o jednu z nejkonkrétnějších kapitol v programu. Rozhodně je třeba vládu pochválit za deklarovaný postoj k mediální politice. Vláda chce prostřednictvím Dostálova rezortu vypracovat takové zákony, které by napříště měly znamenat méně politiky v regulačních orgánech elektronických médií. Ministrovi lze jeho snahu věřit, protože v minulosti se několikrát a často osamocen postavil Vladimíru Železnému. Důležitá je i zmínka, že „na veřejnoprávním charakteru Českého rozhlasu, obou programů České televize a ČTK nehodlá vláda nic měnit“. Význam to má především u ČT, protože tužby některých poslanců privatizovat druhý kanál veřejnoprávní televize jsou příliš velké. Stačí si vzpomenout na výroky Václava Klause či Ivana Langera. Další pozitivní změnou oproti programu minulé vlády je mnohem větší vstřícnost k církvím. Čteme, že „vláda považuje církve a náboženské společnosti za důležitou součást občanské společnosti“ a kabinet se dokonce zavazuje vyřešit „uspořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi“. Souhlasí i s vracením majetku, který dříve církvím patřil, ale komunistická diktatura je o něj obrala, což bylo dříve naprosto nemyslitelné. Dostálova pověstná antipatie vůči církvím sice v tomto případě odrazuje od přehnaného optimismu, je ale evidentní, že o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu