Bruselský komisař pro zemědělství Franz Fischler minulý týden zveřejnil napjatě očekávaný návrh částečné reformy společné zemědělské politiky EU. Pokud jeho plán neskončí v odpadkovém koši, jako se tomu stalo vždy, když se někdo odvážil sáhnout farmářům na peněženky, unijní zemědělství dozná největší změny za 40 let své existence - poprvé odkloní hlavní pozornost od kvantity a dá přednost kvalitě, která šetří životní prostředí.
Boháčům brát
Stěžejním cílem Fischlerova plánu je postupně zrušit přímé platby farmářům vázané na objem produkce. Zemědělství v Unii totiž funguje tak, že se dotuje každá jednotka - například každý hektar nebo každá kráva - a čím více „jednotek“ zemědělec má, tím více peněz dostane ze společné kasy (ročně z ní přeteče sedmi milionům evropských farmářů 40 miliard eur, což je téměř polovina celkového rozpočtu EU). Těmi, kdo ze společné zemědělské politiky těží nejvíce, jsou tudíž statkáři z rozlehlých farem s intenzivní a mechanizovanou produkcí. V jejich kapsách se shromažďuje 80 % prostředků na společnou zemědělskou politiku. Na malé rodinné farmy, které neničí půdu, krajinu ani životy zvířat, zbudou drobty. Tento trend chce Evropská komise změnit. Dotace by napříště měla být jen jedna a odvozovat se bude od příjmu farmy v předchozích letech. Její konečná výše by měla záviset zejména na tom, jestli majitel dodržuje ekologické normy, netýrá zvířata a vyrábí zdravé věci. "Farmáři budou placení za farmaření, nikoli produkci,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
