Klaus podle Kvida

Přesně před rokem pochválil Respekt (č. 21/2001) Michala Viewegha za chytrou strategii, s jakou uvedl na trh svůj Román pro ženy. S originálním důvtipem si tehdy pohrál s reklamními a mediálními mechanismy, propojil je s literární fabulí a celkem fádní románek vypointoval nejen v prostoru a čase vyprávění, ale také jako nevšední událost v reálné skutečnosti, čímž se přiblížil konceptuálnímu umění. Široké medializaci svého letošního nového románu Báječná léta s Klausem vyšel vstříc ještě razantněji. Už název svědčí o tom, že si Viewegh hodlá s knížkou zasurfovat na mocné vlně předvolebního třeštění a využít k jejímu prosazení na trhu zjitřené politické vášně. Románový děj nechal i zde vyústit do „reality“, když v rozhovoru pro Lidové noviny vyprávěl o tajemných výhružkách a politických tlacích, jimž je údajně vystaven. Vydání díla bylo opět načasováno tak, aby mohlo být představeno na veletrhu Svět knihy, v tisku vyšly četné recenze, ale událost zároveň překročila hranice literatury, aby se dál rozvíjela jako napínavý příběh. Nebylo by divu, kdyby vyvrcholil únosem spisovatele a jeho vězněním ve vlhkých sklepeních, kde by byl týrán přehráváním volebních projevů Václava Klause. Videozáznamy nadlidského utrpení, ale i nezlomnosti hrdiny by únosci zasílali České televizi s požadavkem tučného výkupného. Aby na ně nakladatel Pluháček shromáždil dostatečné prostředky, vydal by střelhbitě Vieweghovy sebrané spisy,…