Chce se vláda smířit s hlavním akcionářem IPB, japonskou Nomurou? Zní to absurdně. Premiér Miloš Zeman přece Nomuru uvádí jako odstrašující příklad zahraničního vlastníka a za nucenou správou, která předloni ukončila mizerné hospodaření IPB, stojí vláda jako jeden muž. Československá obchodní banka, která tehdy v červnu 2000 majetek padlé banky koupila, má však ke státu nedůvěru. Navzdory opakovaným žádostem se mu zdráhá předat kontrolu nad proslulými fondy na Kajmanských, Panenských a Bermudských ostrovech, do nichž IPB a Nomura ulívaly od roku 1998 část majetku. V ČSOB převládá obava, že stát by fondy prodal zpátky Nomuře. „Možná jsme paranoidní, ale máme k tomu důvody,“ vysvětluje manažer ČSOB Marek Ditz.
Loterie o Kajmany
Karibské fondy se staly synonymem nekalých praktik IPB a Nomury. Zpráva o nich na veřejnost pronikla poprvé na jaře 2000, kdy se jim snažila přijít na kloub hloubková kontrola centrální banky. A o pár měsíců později významně přispěly k uvalení nucené správy - to když se premiér Zeman dozvěděl, že manažeři IPB se snaží zrychlit přesuny majetku do hlavního fondu Tritton. Jisté je, že Nomura má o karibské fondy eminentní zájem. Těsně před nucenou správou sama oznámila české vládě, že celou IPB dobrovolně předá za jedno euro - s výjimkou Trittonu, o jehož obsahu odmítla říci cokoli bližšího. Loni pro změnu vydala prohlášení, že nepožene český stát před arbitráž kvůli „znehodnocení svých investic v IPB“, dostane-li karibské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu