Čím se může lišit zvažovaná profesionalizace bundeswehru od profesionalizace jiných armád v Evropě? Samozřejmě že německými specifiky. Ta vyplývají především z faktu, že uplynulo teprve 57 let od konce druhé světové války, od porážky wehrmachtu, a méně než půlstoletí od založení bundeswehru coby součásti NATO. Proto je pochopitelné, že v Německu je více než kde jinde v západní Evropě armáda pod politickou kontrolou a například její angažmá v zahraničí znamenalo prolomení velkého tabu. Šlo zejména o rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z 12. července 1994, které povolilo německým vojákům účast v mírových misích OSN. V letech 1994 a 1995 tentýž soud vydal dva verdikty stanovující, že proslulý citát Kurta Tucholského („vojáci jsou vrazi“) je v této obecné formě svobodným vyjádřením názoru, nikoli urážkou armády demokratického státu. Banalita, dalo by se říci, ale svědčí o tom, jaký význam se ve Spolkové republice bundeswehru přikládá. To vše si můžeme připomenout právě teď, kdy se o profesionalizaci bundeswehru vážně diskutuje.
Boj žádá profíky
Profesionalizace armád je chytlavý slogan po celé Evropě. Hrozby se změnily. Vojska už nemusí očekávat nepřítele, který vyrazí přes pohraniční hvozdy, ani jadernou válku dvou supervelmocí - místo toho spíše hasí konflikty na periferii kontinentu nebo zasahují i mimo něj, například v Afghánistánu. A na takové úkoly nejsou zapotřebí vojáci základní služby, nýbrž profíci každým coulem. Z těchto obecně známých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu