Každý by tam chtěl

I když na otázku „Chtěl byste mít za souseda Roma?“ odpovídá stále ještě sedmdesát procent „bílých“ domorodců záporně, severomoravský projekt česko-romské Vesničky soužití postoupil o další krok blíže k cíli. Třicet rodin už si rozděluje práci na patnácti nových dvojdomcích budoucí obce.Všichni obyvatelé pocházejí z ostravské čtvrti Hrušov, kterou před čtyřmi roky postihly ničivé povodně. Ministerstvo pro místní rozvoj už na experiment vyčlenilo šestnáct milionů a další peníze poslaly zahraniční nadace.

Na Plechárně

Je čtvrteční odpoledne, pomalu se smráká a v údolí Hrušova to začíná vypadat strašidelně. Polorozpadlé domy s vymlácenými okny, hnijícími zdmi a utrženými okapy vypadají jako kulisy k válečnému filmu. Některé domy se už proměnily v hromadu sutin a uprázdněné parcely zarůstají roštím. Nevzhlednou čtvrtí se tu a tam mihnou ojedinělí chodci, převážně Romové, ponurou atmosféru prosvětlí snad pouze skupinka dětí, které se smíchem kutálejí po chodníku jednoho ze svých kamarádů naloženého v plastové popelnici. Před opuštěným zčernalým domem žere pes odpadky. I po téměř čtyřech letech od spouště žije v polorozpadlém plesnivějícím Hrušově ještě několik romských i „bílých“ rodin. Bezprostředně po povodni nabídl městský úřad všem bezprizorným obyvatelům východisko z nouze: dočasné ubytování v „unimobuňkách“ stojících v sousední čtvrti Liščina. Tady měli vystěhovalci počkat na nový byt. Když se ale měsíce změnily v léta, řada z nich na bydlení,…