Až příliš kyselé zelí

Minulý týden se ve vsi Blaesheim nedaleko Štrasburku sešli k ostře sledované schůzce německý kancléř Gerhard Schröder a francouzský prezident Jacques Chirac. Večeře v restauraci „Chez Philippe“, vyhlášené svými pokrmy z kyselého zelí, měla sblížit oba politiky,jejichž vzájemné antipatie přispěly k nejhlubší krizi ve francouzsko-německých vztazích od podpisu Elysejské smlouvy o spolupráci v roce 1963. Setkání, při němž sekundovali francouzský premiér Jospin a šéfdiplomaté Védrine s Fischerem, žádný průlom nepřineslo.Všichni přítomní po něm jen oznámili, že sdílejí „společnou evropskou vizi“. „Víme, co jsme v minulosti udělali špatně a - což je důležitější - co jsme udělali dobře a uděláme dobře v budoucnosti. Dobrou noc,“ shrnul dostaveníčko bez dalšího vysvětlení Schröder.

Německo bez komplexu

Neplánovanou schůzku svolal Chirac po prosincovém summitu EU v Nice, kde se plně projevil rozdíl v názorech obou politiků na budoucí uspořádání Evropy a především roli Německa v ní. Chirac odmítl přiznat Německu více hlasů v Radě ministrů než Francii, byť ta má o 22 milionů obyvatel méně, a prohlásil, že trvalé francouzsko-německé vyrovnání je možné jen „na bázi absolutní rovnosti mezi oběma státy“. Veřejně přiznaná nedůvěra Paříže vůči Berlínu po 55 letech „sebezadržování“ německého státu podle francouzských instrukcí přiměla Schrödera k protiútoku. Kancléř se odmítl vzdát práva veta v klíčových oblastech imigrační a azylové politiky a přes odpor Francie…