Já bych monarchii nebral

Rámeček

František Tomáš Kolowrat Krakowský (58) je dědicem tzv. novohradské větve jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů (první písemná zmínka o Kolowratech je z roku 1297). Vyrůstal v Americe, kam celá jeho rodina po roce 1948 emigrovala. Žil na Floridě, kde má dodnes dům, a úspěšně se živil jako kameraman a produkční. Po pádu komunismu byl jeho otci Jindřichu Kolowratovi vrácen rodový majetek: 7000 hektarů lesa v západních Čechách na Tachovsku a Klatovsku a cenné nemovitosti v Praze (mj. Kolowratský palác, který rodina za korunu ročně pronajala Národnímu divadlu). Tomáš Kolowrat převzal správu panství v roce 1996 po otcově smrti. Se svou přítelkyní má dvě děti. Titul hrabě nepoužívá.

Vaše rodina patří k nejbohatším v zemi už přes 700 let. Máte nějaké tradiční zásady, jak zacházet s penězi?

S tím bohatstvím to zas tak slavné nebylo: když se podíváte do historie, byla taky občas rodina na dně. Jestli mají Kolowrati nějaké zásady, nevím. Můžu mluvit jenom sám za sebe. Vyrůstal jsem v Americe, kde vám za titul nedají ani deset centů. A v duši jsem konzervativní člověk: kdyby mi nabídli cihlu zlata za deset dolarů, budu přemýšlet půl roku, co za tím vězí. Chci klidně spát, tak radši investuju do rodinného majetku. Tomu rozumím a tam se to neztratí.

Jakou radu byste dal lidem, kteří náhle zbohatli?

Ať si to užijou. V Americe existují staré rodiny ze severu a z východu, ovšem taky lidi z Texasu, co teprve nedávno…