Jak se stalo už zvykem, při každé válce se probírají poučení a paralely s válkou poslední. (Občas se dokonce říká, že vojáci se připravují na minulou válku. Právě zde spočívala hlavní příčina úspěchu wehrmachtu proti Francii v roce 1940: Francouzi vycházeli z doktríny války minulé, kdežto Němci vojensky mysleli dopředu.) Proto se také při nynější válce proti mezinárodnímu terorismu, respektive u její fázi, která míří proti tálibánům u Afghánistánu, objevují srovnání s Kosovem - zatím poslední válkou, kterou Západ vyhrál. A nejde jen o teoretické úvahy. Také západní veřejnost se diví, že po čtyřech týdnech náletů na Afghánistán i nasazení pozemních komand jsou dosavadní výsledky dost chabé. Jako bychom si připomněli debaty na jaře 1999. I tehdy sílila po týdnech bombardování skepse, i tehdy se ukazovalo, že srbské vojenské síly jsou poškozeny méně, než se zdálo na první pohled, ale nakonec Bělehrad přesto kapituloval. Proto není od věci připomenout bilanci kosovské kampaně podle zdrojů NATO. Nálety začaly 24. března 1999 a trvaly 78 dní. Z tohoto pohledu je na stesky ještě brzy: nálety na Afghánistán začaly 7. října, takže dosud trvají jen 29 dní. V Kosovu se jich účastnilo 928 letadel (celkem 38 tisíc vzletů). To je sice více než u případě Afghánistánu, ale v hornaté zemi pod Hindúkušem je mnohem méně strategických cílů pro špičkovou leteckou techniku než v Jugoslávii. Alianci z roku 1999 tvořilo 14 zemí. Nyní je to složitější. Do přímých bojů zatím zasáhly pouze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu