Příchod černého muže

Louis Farrakhan, muž, který je podle svých příznivců lepším řečníkem než Martin Luther King, lepším diplomatem než Henry Kissinger a hezčím chlápkem než Muhammad Ali, bude zřejmě brzy moci po dlouhých patnácti letech vstoupit na půdu Velké Británie.

Geniální dítě

Jedním z počinů, kterým se sedmašedesátiletý americký vůdce černošské organizace Národ islámu, zápasící už desátý rok s rakovinou prostaty, zapsal do povědomí světové veřejnosti, byla jeho vůdčí role v pochodu na Washington v roce 1995. Tato masová událost se nesla ve znamení protestu proti „soustavnému utlačování černého muže v USA“. Farrakhan, známý mnoha Američanům ve čtyřicátých letech jako geniální hudební dítě, účinkoval už jako třináctiletý v Bostonské občanské filharmonii a rok poté pronikl jako jeden z prvních Afroameričanů do populárních amerických show. O mnoho let později, jako vůdce Národu islámu, proslul svými agresivními projevy. V roli obhájce černošské muslimské menšiny v USA útočil proti Židům, bílé většině, křesťanům, ženám a homosexuálům. Farrakhan si získal mnoho příznivců, ale i odpůrců. Po protestech Britské rady židovských zástupců mu byl v roce 1986 odepřen vstup do Velké Británie. Zákaz byl od té doby prodlužován každým ministrem vnitra. Naposledy loni v listopadu Jackem Strawem, nynějším ministrem zahraničí. Ten zopakoval argument předchůdců, že „Farrakhan šíří antisemitský a rasově rozdělující pohled na společnost, kterou by mohl radikalizovat“. Po tomto už…