Ve stopách barbara Conana

Legendu meziválečných krváků, pravěkého válečníka Conana vzkřísily v osmdesátých letech filmy s Arnoldem Schwarzeneggerem. Nestalo se tak náhodou. Barbar Conan byl v knihách Roberta Ervina Howarda nejen nebojácným bojovníkem, ale také vzorem konzervativního vládce. A kdy bylo lepší oživit ho na plátně, než v éře Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.Pravda, Conan měl svůj konzervatismus spíše v pažích. Jeho výkladu ale na Západě dobře rozuměli i lidé s nejnižším vzděláním. Teď může Conanův příklad leccos objasnit zase Čechům. Právě dnes, ve svých obavách ze vstupu do Evropské unie totiž znovu objevili kouzlo konzervativní politiky.

Před pastí rozumu

„Když Conan dobyl hlavní město Aquilonie, zabil krále Numedida přímo na schodišti vedoucím k jeho trůnu. Ten trůn pak uchvátil právem dobyvatele,“ píše Howard v povídce Purpurová komnata. Aquilonští záhy poznali, že dramatický vstup nového krále do dějin je pro ně dobrou zprávou. „Dnes se žádný šlechtic neodváží zacházet špatně ani s posledním z mých poddaných a daně, které národ platí, jsou nejnižší v celém známém světě,“ glosoval později výsledky svého vládnutí sám Conan.Zní to jednoduše, od poctivého konzervativního politika ale opravdu nikdo víc nečeká. Silnou osobnost, kontrolu moci státních úředníků, pořádek na ulicích a samozřejmě věrnost zásadám ekonomického liberalismu, včetně nízkých daní. Conan nebyl myslitel, i když se například vyznal v jazycích všech okolních národů, a aquilonští…