Jménem zákona

Černá série české policie pokračuje. Jen krátce poté, co její příslušníci vydali bezpříkladnému mediálnímu lynči matku ztraceného dítěte, zabila nesmyslně vypálená policejní kulka nevinného člověka. Rozdíly samozřejmě jsou. Zastřelená žena v Mělníku se neprovinila ničím ani vzdáleně, policisté ji trefit nechtěli, za tragédii se omluvil ministr vnitra, stát slíbil uhradit pohřeb a policejní střelec je už stíhán za neúmyslné ublížení na zdraví. Zatím jsme také od českých vyšetřovatelů neslyšeli, že se nešťastná žena prostě motala, kde neměla, nebo úvahy, kdovíco kdysi vypila.Co tedy chtít víc, mohl by se ptát otrlý domorodec. Odpověď je průzračně jednoduchá: jistotu, že se nic podobného už nebude opakovat. A na to je nynější krátkodechá kajícnost šéfů policejního sboru příliš malou zárukou.

Vždyť to není film

Po minulém pondělku by to už mohlo být jasné všem: stavět auto kulkou je za téměř všech představitelných okolností nesmyslný hazard, ospravedlnitelný snad ve špatném akčním filmu. Ani na zdánlivě stoprocentně přehledné a liduprázdné silnici a za toho nejlepšího světla nelze vyloučit tragickou shodu okolností v podobě náhodného kolemjdoucího vzdáleného desítky metrů. Čeští policisté navíc obvykle pálí za mnohem horších podmínek: do tmy, ve městech, tak jako na rušné křižovatce v Mělníku. Že tam kulka zasáhla nevinnou chodkyni do srdce, je přímočará tragédie. Ale mohly nastat i nejrůznější další situace. Například se střelec mohl trefit …