Když po zuby ozbrojená ochranka obklíčila před šesti týdny budovu Nezávislé televize v Moskvě, bilo se ve světě na poplach. Končí snad krátká éra demokracie v Rusku? Od té doby přišel dostatek zpráv na pokus o odpověď. Není jednoznačná.
Na plný plyn
Při pohledu na pulty moskevských trafik či do programu televize to na krizi zrovna nevypadá. Ve stáncích lze koupit řadu zajímavých listů domácí i zahraniční provenience a také televizní nabídka pro větší města je se svými zhruba deseti kanály poměrně pestrá. Oproti bolševickým poměrům ještě před dvanácti lety skutečná idyla. Problém ale je, že nikdo neví, zda jde o idylu, která začíná, nebo naopak končí. Ještě nikdy během nové postkomunistické éry totiž Kreml nepodnikl tak ostré kroky proti opozičním sdělovacím prostředkům a další vývoj zatím nelze předvídat. Věci ale nejsou ani zdaleka tak černobílé, jak se pod dojmem dubnových zpráv čekalo. Když v polovině dubna převzala vládu nad mediálním impériem uprchlého podnikatele Vladimira Gusinského plynárenská společnost Gazprom, vzbudilo to všeobecný rozruch. Jak by ne - ani v jednom případě nešlo o jen tak ledajaké firmy. Gusinského říše měla renomé hlavní bašty opoziční a nezávislé žurnalistiky v Rusku a polostátní gigant Gazprom je naopak vnímán jako zásadní opora ruských mocenských elit. Jde o největší plynařskou firmu světa, která kontroluje čtvrtinu světových zásob, zajišťuje osm procent HDP Ruska a osmatřicet procent jejích akcií vlastní stát. V…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
