Dva dny v podkroví

Francouzi, kteří si vždy zakládali na své výjimečné kulturnosti, procházejí v těchto dnech rozčarováním. Musejí si totiž přiznat, že velebený vkus obyvatel jejich země není tak dramaticky odlišný od „směšných Belgičanů“ či „studených Němců“. Platí to minimálně o televizních divácích. Co se stalo: ve Francii od konce dubna běží galská variace na celosvětově úspěšnou televizní soutěž „Big brother“. A i tady láme rekordy sledovanosti. Na Loft Story (Příběh z podkroví) se denně dívá okolo čtyř milionů Francouzů, přičemž zpočátku se producent pořadu, komerční televize M6, mohla pochlubit téměř 11 miliony diváků. Koncept soutěže se nijak neliší od původně nizozemského scénáře, který se osvědčil už ve 27 zemích. Skupinka šesti mužů a pěti žen ve věku od 18 do 35 let spolu žije v jednom bytě zcela odříznuta od okolního světa pod dohledem 26 televizních kamer (včetně tří infračervených, aby čočku objektivu nešlo obelstít ani tmou v ložnici či ve sprše). Úkolem televizních diváků je postupně vybrat ze středu soutěžících „ideální pár“. Ten spolu bude muset šest měsíců žít, pochopitelně opět za přítomnosti kamer, a poté konečně převezme výhru: klíče od luxusní vily v Paříži v ceně tří milionů franků. Nebyli by to ovšem Francouzi, kdyby si úspěch Loft Story vysvětlili prostou efektivitou útoku na lidskou zvědavost či přirozený voyerismus na straně diváků a touhou stát se slavným v případě účastníků. Mediální povyk, známý ze sousedních zemí, ve Francii přerostl v zajímavou debatu, ke…