Dopis z Bagdádu

Už měsíc uplynul od historické návštěvy šéfa Zemanových poradců Miroslava Šloufa, Kavanova náměstka Hynka Kmoníčka a neidentifikované skupiny českých podnikatelů v říši Saddáma Husajna (Respekt č. 5/2000). A už měsíc dodržují tuzemské úřady taktiku, kterou si ihned po návratu emisarů stanovily: cíle, výsledky a dokonce i přesné složení delegace zůstávají nadále tajemstvím. Přinejmenším v tom, jak celý výlet začal, už ale začíná být pomalu jasno.

Mirku, nesmíš to tak nechat

Loni 7. června odešel z české ambasády v Bagdádu pozoruhodný dopis. Napsal ho tamní nejvyšší český diplomat, chargé d'affaires Miroslav Belica a adresátem byl ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. V úvodu Belica informuje, že české firmy nemohou počítat s účastí na bagdádském průmyslovém veletrhu v říjnu 1999, neboť klatba uvrhnutá na Česko Saddámem Husajnem za vysílání Rádia Svobodný Irák trvá. Celkem běžnou, oficiální úřední korespondenci ovšem Belica vzápětí rozvádí: "Velmi si vážím postojů, které jste v otázce vysílání doposud zastával ve vládě i na veřejnosti a které plně sdílím. " Grégr v roce 1998 opravdu houževnatě bojoval proti tomu, aby Česko umožnilo ze svého území Svobodnému Iráku vysílat. "I když irácké vedení pravděpodobně chápe konkrétní okolnosti, za nichž česká vláda vyslovila souhlas s vysíláním, v Iráku nikdo nerozumí tomu, proč česká vláda doposud neučinila žádný pokus o vysvětlení. " A…