Neztrácejme koncentraci

Znělo by to jako mimořádně černý humor, kdyby byl Výbor pro odškodnění romského holocaustu českými úřady potrestán za snahu vzdát čest obětem konečného řešení. Vše zavinil reprezentant výboru Čeněk Růžička. Dovolil si totiž pozměnit nápis na pamětní desce, kterou úřady nechaly vytesat pro hřbitov obětí koncentračního tábora v Letech u Písku. Podle vládou schválené verze v něm za protektorátu zahynulo dvě stě českých Romů „důsledkem nucené táborové koncentrace, která vyústila v nikdy neodčiněnou genocidu“. Růžička, jehož matka poznala „nucenou koncentraci“ v jihočeském lágru na vlastní kůži, nechal ale na obelisk vytesat trochu jiný nápis: jeho předci umírali „důsledkem zločinné koncentrace, která byla součástí genocidy, i nikdy nepotrestaného chování táborového vedení“. Změny jsou to na první pohled jen nepatrné - nakonec to v pátek uznal i vicepremiér Rychetský a šéf píseckého okresního úřadu Prokopec, kteří slíbili, že nápis zůstane tak, jak je, a pan Růžička se nemusí žádné pokuty obávat. Přesto se z tohoto příběhu dozvíme o postoji českého státu a jeho „bílé“ veřejnosti k osudu našich romských bližních během holocaustu až překvapivě mnoho. Růžička svou verzí říká jasně: osvětimské předpolí Lety bylo součástí nacistické vyhlazovací mašinerie, ke které přiložila ochotně ruku k dílu i spousta Čechů. A minimálně ti z letského tábora unikli spravedlnosti. Nazývat takovou „koncentraci“ zločinem se zdá samozřejmé. Problém ale je, že zdejší bílá většina nevidí v nahnání…