Století nadčlověka

V roce stého výročí úmrtí Friedricha Nietzscheho (15. 10. 1844–25. 8. 1900) probírají badatelé i média v zahraničí jeho odkaz neúnavně a ze všech možných zorných úhlů. U nás až na výjimky vládne kolem této kontroverzní postavy i nadále spíše ticho. Nietzsche zde tak nejspíš i v budoucnu zůstane hlavně autorem pro odborníky z filozofické a literární oblasti či pro jedince, holdující provokativním kuriozitám. Zásadní odmítnutí Nietzscheova individualismu, formulované počátkem století v práci T. G. Masaryka Ideály humanitní, je pro utváření tuzemského duchovního klimatu podle všeho charakterističtější než například odkaz vyznavače Nietzscheovy filozofie Ladislava Klímy. Masaryk sebekriticky přiznal, že Nietzscheho lze těžko pochopit. Ovšem pokud Nietzsche uvedl, že v roce 2000 ho budou lidé skutečně číst a rozumět mu, byl alespoň co se českého milieu týče příliš velký optimista. Ve světě však letošní jubileum uvedlo do pohybu obdivuhodnou masu badatelských a publicistických aktivit. Nejen v zemích německého jazyka, ale zejména ve Francii si málokteré seriózní noviny dovolily nezveřejnit vydatnou přílohu naplněnou úvahami, rozbory či anketami, vyjadřujícími sympatie, případně antipatie k Nietzschemu, včetně recenzí knih, právě vydaných prestižními nakladatelstvími. V nich se objevila notoricky známá témata jako Nietzsche a fašismus či Nietzsche a Němci, rozbor kariéry nietzscheovského kultu v Německu i temných stránek autorova myšlení, stejně jako pojednání o filozofově…