Ministr Gotta

Musel to být hrozný pohled na ministra kultury Dostála, v okamžiku, kdy si přečetl, že drahocenná perla této země, sám velký Karel Gott odříká svou účast v českém stánku na hannoverské přehlídce EXPO 2000. Bledý, napůl omdlelý a zuby jektající Dostál se chápe pera a pokorně se klaně již při stylizování své supliky píše Mistrovi ponížený dopis. Taková lapálie! Třebechovický betlém nechce jet, sklo našich sklářů se může cestou pomlátit, pivo už taky umí vařit každý, vamberecké krajky už tolik netáhnou, teď ještě aby Gott chyběl! Aspoň že kopie Karlštejna ze sušických sirek (měřítko 1:1500) je na místě. Ministr Dostál ví, jaká je jeho povinnost. Je přece ministrem kultury. Je ministrem Gotta. Protože Gott, to je v Čechách kultura. Je to groteskní historie, přitom výmluvná a mediálně již pěkně nafouklá. Před týdnem napsal historik architektury Zdeněk Lukeš do Lidových novin glosu, v níž slovy nehledanými pojmenoval připravovaný program pro naši účast na Expo 2000, již má právě Gott ozlatit. Použil výraz „šmírácká šou“. Mohl pravda volit trochu diplomatičtější slovník, ale v daném žánru (kritika) a vzhledem k podstatě věci (vltavský slavík bude zpívat dolnosaským penzistům) zas až tak vedle nemířil. Karel Gott zareagoval jako poraněná laň („obětoval jsem své práci takřka celý život“) a zkoprnělému národu oznámil, že svou účast odříká a ať si to dělají bez něj. Některý člověk se podivil, hle, jaká nečekaná přecitlivělost u starého pragmatika! Náhle mu byl Gott blízký jako…