Neschopnost úřadů, nikoli mafiánství

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu stala pro většinu z nás synonymem mafií a načerno u nás pracujících stavebních dělníků, zemí, která patří k oblasti „Divokého východu“, který neznáme a ani znát nechceme. Článek Nejlepší jsou staří bandité (Respekt č. 31/2000) patří k několika málo výjimkám, nabízí však pouze souhrn povrchních a popisných náhledů a jednostranných citací bez jakéhokoliv komentáře. Proto bych si dovolil připojit k jednotlivým bodům pár následujících poznámek.

Kdo může za korupci

Ukrajina patří k Evropě stále ještě jen zeměpisně. Kdyby autoři článku žili na západ od našich hranic, zřejmě by mezi země, náležející k Evropě pouze zeměpisně, zařadili i Českou republiku. Stačilo by najít pár klientů H-Systému, kampeliček a mnoha dalších, kteří by jim vyprávěli podobné příběhy jako oněch dvacet lvovských rodin.Klanový kapitalismus. Ani autoři, ani dnešní poslanec a bývalý ukrajinský ministr financí nenabízejí recept, jak se s oním „klanově oligarchickým kapitalismem“ vypořádat. Všichni kritici stávajících poměrů, se kterými jsem se na Ukrajině bavil, připustili, že pokud by se dostali na pozici, kterou nyní zastávají ti, co si finančně přilepšují na úkor státní kasy, chovali by se stejně. Připouštím, že pan Suslov je možná výjimkou, nicméně má zkušenost s lidmi, kteří si - ač sami uplácení - o to halasněji stěžují na korupci, mne naučila nevěřit na bílé vrány v…