Nic jiného nám nezbývá

Rámeček

PETR ROBEJŠEK se narodil v roce 1948 ve Zlíně. Vystudoval sociologii na UK, v roce 1975 emigroval s budoucí ženou Hanou do Nizozemska, odkud přesídlil do Hamburku, kde žije dodnes. Na Hamburské univerzitě vystudoval ekonomii, sociologii a sociální psychologii. Od roku 1982 pracuje v hamburském Mezinárodním ústavu pro politiku a ekonomii, od roku 1998 je tu ředitelem; jeho ústav poskytuje firmám komplexní poradenství týkající se ekonomického i politického rozměru jejich činnosti. Je ženatý, má syna.

Vypracoval jste se v Německu od nuly k solidní kariéře. Jak to probíhalo?

Nejednoduše. Na začátku jsem napsal asi devadesát žádostí o zaměstnání na nejrůznější pracoviště do různých německých měst. Dostal jsem dvě nabídky.

Živil jste se někdy rukama?

Při studiu: vykládal jsem v hamburském přístavu orientální koberce a pracoval jsem v tiskárně.

Bál jste se někdy o práci?

Tenhle pocit ve větší či menší míře zažívá každý. Ústav, který vedu, je soukromý a na platy si musí každý měsíc vydělat. Ve společnosti, která ani v Německu není zrovna vstřícná vůči zprostředkování znalostí, to není samozřejmé.

V České republice razantně stoupla nezaměstnanost. Myslíte, že je to nezbytné?

Podle mě bohužel ano. Mělo to ale přijít mnohem dřív, promarnilo se deset let: česká politika se slunila na pozadí domnělých ekonomických úspěchů a ukrývala „pracující“, kteří měli být nezaměstnaní, pod pláštíkem…