Azyl, nebo zpět mezi tygry

Loni v listopadu zadržela cizinecká policie na česko-německé hranici čtyřicetičlenou skupinu tamilských uprchlíků. Dospělí putovali do uprchlického tábora. Třináctiletý Murgan Kannan, kterého otec ze severu Srí Lanky vypravil za lepší budoucností ke strýci do Německa, skončil v tachovském dětském domově (Vyměnit lágr, Respekt č. 8/2000). „Máma i sestra mu umřela. Jeho bratr je eltiti, tygr. Bojí se, že by tam umřel,“ shrnul tehdy důvody chlapcova útěku tamilský tlumočník a zmínil i jeho představy o budoucnosti: „Teď se chce učit, a až bude velký, chce se stát učitelem.“ Pro takovou budoucnost mu však tachovský dětský domov moc šancí nedával, Kannana totiž zařadili do zvláštní školy, protože neuměl česky a ústav neměl peníze na to, platit mu učitele češtiny. O tři měsíce později je už přístup domova podstatně vstřícnější. „Učitele jsme mu už sehnali,“ říká ředitel Zdenek Gaudek. „Třikrát v týdnu sem po vyučování chodí místní učitelka a děláme vše pro to, aby od září šel do normální školy.“ V polovině března požádal Murgan Kannan o azyl. V horizontu několika měsíců čeká chlapce pohovor a úředníci odboru pro uprchlíky posoudí, zda se „oprávněně obává pronásledování“ ve své rodné zemi. „Nemohu předjímat,“ říká Lucie Stárková, vedoucí azylového řízení. „V úvahu ale samozřejmě přichází i zamítavé stanovisko a repatriace na Srí Lanku.“ Situace by podle ní byla snazší, kdyby chlapec byl sirotek. V takovém případě by se na…