Ve čtvrtek 4. května Londýňané rozhodnou, kdo se stane novým starostou města. Nepůjde zdaleka o rutinní záležitost - nejenom proto, že o jeho zvolení bude v přímé volbě rozhodovat 5 milionů voličů, což je v monarchistické Británii věc nebývalá. Starosta v pravém smyslu slova bude totiž volen vůbec poprvé v historii města a hlas voličů bude lakmusovým papírkem jejich nálad zdaleka přesahujícím místní význam konečného verdiktu.
Hnízdo socialistů
O Londýnu se říkávalo, že je to jakýsi shluk vesnic. Přes zjevnou nadsázku na tom něco je - technicky vzato je totiž opravdu aglomerací 32 samostatných městských částí, postrádající od roku 1986 jakýkoli centrální zastřešující administrativní orgán typu pařížské radnice či pražského magistrátu. Ale nebylo tomu tak odjakživa. Pomineme-li funkci Lorda starosty, která vznikla ve středověku a dnes už patří spíš k historickému koloritu města, projevila se potřeba nějakého koordinačního a plánovacího centra velmi naléhavě v živelně se rozrůstajícím viktoriánském Londýně. Vzniklo pak několik úřadů, které se staraly o veřejné blaho především prostřednictvím sociálních programů, plánováním výstavby obecních bytů a organizací systému vzdělání. V 60. letech tohoto století ale město přerostlo své otce a vznikla Rada velkého Londýna (Greater London Council, GLC), která převzala všechny důležité funkce týkající se řízení města. Na přelomu 70. a 80. let tvořilo Radu velkého Londýna asi sto volených zastupitelů, kteří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
