Od listopadu 1998 lámou v Maďarsku právě aktuální povodně rok co rok dosud naměřené rekordy. I letos. U osmdesátitisícového města Szolnoku vrcholila povodeň 19. dubna na 10 metrech a 41 centimetrech, tedy na stavu o 70 centimetrů vyšším, než činil loňský „historický“ rekord. Loni se mluvilo o stoleté, letos již o pětisetleté vodě. Navíc v případě maďarských nížinných řek mají povodně velmi pomalý průběh, po dosažení maxima klesá hladina vody rychlostí jednoho centimetru za několik hodin. To znamená, že hráze jsou v postižených oblastech pod ničivým tlakem i několik týdnů. Podle dosavadních zkušeností se až v 80 % případů protrhávají teprve při opadávající vodě, kdy jsou promočené a poničené a pozornost obránců i kvůli únavě klesá. Odborníci upozorňují, že by se letošní situace mohla opakovat i v dalších letech. Není divu, že se hodně mluví o tom, proč tyto výjimečné povodně přicházejí a jak se proti nim bránit. Důvody i možnosti jsou různorodé. Statistiky upozorňují na to, že k podobným povodním dochází v Maďarsku zhruba jednou za třicet let (poslední byly v letech 1970–71). Povodňové období však nikdy nebylo tak dlouhé a ničivé. Že tomu tak je teď, je už spíše výsledkem lidské činnosti. A na některé faktory mají navíc sami Maďaři minimální vliv.
Řeky jako stoky
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
