Kdo po Havlovi

Vyměnit prezidenta formátu T. G. Masaryka není snadný krok a první republika se na to také chystala patnáct let. Václav Havel odchází z Hradu už za necelé tři roky a diskuse o jeho nástupci začíná. Je to dobře, protože prezidenta masarykovského stylu už nikdy nebudeme mít.

Král odchází

Česká republika měla dva druhy prezidentů. První byli osvoboditelé - Masaryk, Beneš, Havel. V životě na ně dopadala mnohá protivenství, bili se za národ a nakonec mu přinesli osvobození od Habsburků, Němců, respektive komunistů. I když je volil parlament, jejich obliba byla natolik nepochybná, že by jistě byli zvoleni také lidovým hlasováním. Ústavní soudce Vojtěch Cepl dokonce tvrdí, že nepřímá volba poslanci a senátory jejich autoritě osvoboditelů ještě prospěla: byli dosazeni „shora“ stejně jako dříve monarchové. Český prezident ostatně krále připomíná řadou svých pravomocí a výsad, od práva jmenovat předsedu vlády přes vrchní velení vojsk až k vlastní gardě ve speciálních stejnokrojích. Ostatní prezidenti - Hácha a jeho komunističtí nástupci - ovšem nebyli víc než představitelé režimu. Vybrala si je mocenská elita ze svého středu a jejich jedinou kvalifikací de facto bylo, že sloužili Berlínu nebo Moskvě lépe než ostatní. Jakého prezidenta tedy najdeme dnes? Roli osvoboditele by mohla hrát Havlem navržená americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, rozená Korbelová. Dosud nominaci odmítá, ale její příznivci věří, že může názor změnit napřesrok, až…