Otřese-li volební vítězství politickým systémem, potom se pozice držitelů moci jeví jako nestabilní, i kdyby se přímo opírala o ústavní většinu v parlamentu. Nad budoucností uplatňované politiky (reforem) se vznáší stejně velký otazník jako nad budoucností politiků-reformátorů. Jejich výměna patří k základním rysům demokracie. Možnost podstatného zvratu politiky ale svádí k posedlosti stále číst průzkumy veřejného mínění a červenými vykřičníky si označovat černá očekávání. Takto vypadá slovenské jaro 2000. Nemálo karet v této hře je na straně vlády Mikuláše Dzurindy. Bratislava je jako nikdy dříve vítaná na Západě. Za účasti a podpory vlády se podařilo dosáhnout dohody o vstupu největší americké ocelárny US Steel do Východoslovenských železáren. Stoupá vývoz a klesá deficit obchodu. Na dosah ruky je zásadní decentralizace státu. Vznik Dzurindovy Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ) vedl k příměří v bratrovražedné válce politiků zvolených za Slovenskou demokratickou koalici (SDK) a premiér se v konkrétních otázkách postavil za to, co prosazují politici z mozkového trustu slovenské pravice, Langošovy Demokratické strany (reforma veřejné správy Viktora Nižňanského, hospodářská politika vicepremiéra Ivana Mikloše, zákon o svobodě informací Jána Langoše apod.). Otazník na rubu těchto vládních karet je však nepřehlédnutelný a ruka, která karty drží, se občas zachvěje nervozitou.
Mečiarovi lidovci
Nejviditelnějším nositelem neklidu je podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu